Detail projektu

Název projektu

Dálnice D47, stavba 4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín

Klient

Ředitelství silnic a dálnic ČR

Konzultant

HBH Projekt spol. s r.o.

Zhotovitel

• Sdružení D 4704 – Lipník n. B. – Bělotín
• Vedoucí člen sdružení: Skanska DS a.s. Členové sdružení: STRABAG a. s., Dálniční stavby Praha, a. s.

Charakteristika projektu

Stavba 4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín je významným úsekem nově budované trasy dálnice D47. Ve směru od Lipníku nad Bečvou k Bělotínu prochází trasa po jihovýchodním okraji Oderských vrchů prostorem Moravské brány, která od pradávna představuje významnou přirozenou komunikační spojnici severní a jižní Moravy, v celoevropské perspektivě pak Středomoří a Pobaltí.

Dálnice D47 – Via Moravica

Dálnice D47 představuje jednu z nejvýznamnějších dopravních staveb, které jsou v současné době v České republice ve výstavbě. Po svém dokončení se tato tato moderní komunikace stane součástí dálnice D1, kterou prodlouží na celkových 377 km. Nově budovaný úsek tak umožní kvalitní a kapacitní napojení ostravské aglomerace a celého moravskoslezského kraje na dálniční síť ČR. Také v mezinárodním měřítku má dálnice D47 nezastupitelný význam, neboť je součástí větve VI.B multimodálního koridoru Transevropské sítě TEN (Trans Europe Net), která je vedena směrem sever-jih v trase Katovice – Bohumín – Ostrava – Brno – Bratislava – Budapešť.

Stavba 4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín

Stavba 4704 o délce cca 15,5 km je první ze staveb tahu D47. Navazuje na připravovanou část dálnice D1 ve směru na Brno a dále na Prahu a na již provozovanou rychlostní silnici R35 ve směru na Olomouc a Hradec Králové. Po dobu jednoho roku od uvedení do provozu bude stavba 4704 propojovat rychlostní silnici R35 u Lipníka nad Bečvou s rychlostní silnicí R48, jejíž zárodek v podobě obchvatu Bělotína je již postaven. Po uvedení staveb 4705 a 4706 do provozu bude pak součástí kompletního tahu napojujícího Ostravu a její aglomeraci na síť dálnic a rychlostních silnic ČR.

Z místního hlediska je zprovoznění stavby 4704 podmínkou pro zmenšení intenzity dopravy na komunikaci I/47 zejména v přetížených Hranicích, odvedení tranzitní dopravy z úseku mezi obcemi Lipník nad Bečvou a Bělotín uleví i obcím Drahouše a Slavíč.

Popis trasy:

Úsek 4704 začíná mimoúrovňovou křižovatkou u Lipníku nad Bečvou, kde navazuje na komunikaci R35 od Olomouce a výhledově i na dálnici D1 od Přerova. Pak vede trasa jižně od obce Loučka po násypu. Dále trasa prochází zářezem mezi obcemi Jezernice a Podhoří, pokračuje zapuštěná do svahu severně od obce Milenov, dále jižně pod obcí Hrabůvka opět v hlubokém zářezu. Zde je realizován zahloubený a přesypaný most, jenž převádí místní komunikaci III/44023, plynovod a Drahotušský potok. Následuje dálniční estakáda přes údolí vodoteče Splavná a severně nad obcí Velká u Hranic je vybudována mimoúrovňová křižovatka se silnicí II/440, která bude zajišťovat napojení města Hranice na D47. Trasa pokračuje v souběhu se železniční tratí Hranice–Studénka. V těchto místech je vybudována estakáda přes údolí vodoteče Ludina a také most přes nadregionální biokoridor Doubrava. Následuje mimoúrovňové napojení přivaděče Bělotín, který napojuje rychlostní komunikaci R48 a stávající silnici I/47. Pokračování trasy je předmětem stavby 4705 Bělotín–Hladké Životice.

Hlavní rysy stavby: 

V úsecích přilehlých k zástavbě jsou navrženy protihlukové stěny v celkové délce 6 728 m, na které navazuje oplocení dálnice ve většině její délky. Hlavní trasa dálnice je opatřena cementobetonovým krytem, úseky přiléhající k mostním konstrukcím a přivaděč Bělotín krytem živičným. Úsek hlavního tahu dálnice je navržen v šestipruhové kategorii D34,0/120.

Stavba zahrnuje tři dálniční mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Lipník nad Bečvou, Hranice a Bělotín a také asi 2,5 km dlouhý přivaděč Bělotín, kterým je D47 napojena na rychlostní silnici R48 od Českého Těšína (kategorie R 24,5/100). Nejvýznamnějšími inženýrskými objekty jsou dvě mostní estakády a zahloubený přesypaný dálniční podjezd u obce Hrabůvka, který převádí přes dálnici vodoteč a silnici III. třídy.

Kromě stavebních objektů tvořících trvalý zábor (pozemní komunikace, mosty, vodoteče a retenční nádrže) stavby bylo nutno v rámci realizace přeložit trasy různých typů inženýrských sítí. Za nejvýznamnější lze považovat celkem čtyři objekty přeložek či úprav vzdušných vedení VVN 110 i 220 kV. Dále byl ve stavbě zahrnut jeden objekt přeložky VVTL tranzitního plynovodu a sedm přeložek VTL plynovodu

Technická data  

Odkazy

• Webové stránky výstavby dálničního tahu Via Moravica
• Dokumentární film o dálničním tahu Via Moravica
• Leták ŘSD
• Tisková zpráva ŘSD k otevření stavby