Digitální dvojče D4: když běžné softwarové nástroje nestačí
V předchozím dílu jsme se zaměřili na geodetické podklady, které tvoří základ informačního modelu skutečného provedení stavby. Tvorba digitálního dvojčete dálnice D4 ale nebyla jen o datech. Neméně velkou výzvou byl i samotný proces modelování skutečného provedení, především kvůli limitům běžných softwarových platforem.
Civil 3D a jeho limity při modelování skutečného provedení
Pro zpracování informačního modelu skutečného provedení stavby jsme využívali software Autodesk Civil 3D. Ten je určen především pro parametrické navrhování liniových staveb, kde pracuje s ideální geometrií a teoretickými parametry projektované komunikace.
Při modelování skutečného provedení však tento přístup naráží na své limity.
Důvodů je několik:
• Skutečná stavba se neřídí teoretickými parametry. V průběhu realizace vznikají odchylky a změny, které se musí do modelu promítnout.
• Data z geodetického zaměření nejsou parametrická. Jedná se o reálné prostorové informace, které nelze jednoduše převést na ideální parametrické prvky.
• Velký objem dat ze zaměření vyžaduje nástroje, které umožňují jejich efektivní a rychlé zpracování.
Ukázalo se, že standardní nástroje Civilu 3D nejsou pro takový úkol dostatečné.
Vývoj vlastních softwarových nadstaveb
Aby bylo možné pracovat s tak rozsáhlým množstvím zaměřených dat a vytvořit přesné 3D modely skutečného provedení, bylo nutné Civil 3D rozšířit o vlastní softwarové nadstavby.
Tyto nástroje umožnily:
1. Efektivní práci se zaměřenými daty
Civil 3D nebyl původně navržen pro detailní modelování podle geodetických drátových modelů. Vlastní nadstavby umožnily zpracovávat tyto podklady rychle a přesně.
2. Tvorbu 3D modelů jednotlivých stavebních prvků
Modelování rozsáhlého počtu objektů (např. mostních konstrukcí, odvodnění, dalších liniových a plošných prvků) by bez automatizace bylo extrémně časově náročné.
3. Doplnění negrafických informací dle datového standardu stavby
Součástí projektu bylo i přiřazování negrafických informací — tedy údajů, které ve výsledném informačním modelu popisují vlastnosti prvků.
I zde se díky nadstavbám výrazně zrychlil proces doplňování dat.
Díky těmto specializovaným nástrojům bylo možné zvládnout modelování skutečného provedení v takto velkém rozsahu, jaký měla dálnice D4.
Modelování podle reality, ne podle teorie
Největší přínos vlastních nadstaveb spočíval v tom, že umožnily vytvořit model, který je skutečně odrazem reality, ne jen ideální vizí projektu.
Model tak věrně zachycuje:
• reálnou geometrii stavebních objektů,
• skutečně provedené prvky,
• přesnou polohu v terénu.
To je zásadní nejen pro kontrolu souladu s dokumentací, ale především pro správu a údržbu stavby v období koncese.
Digitální dvojče dálnice D4 nevzniklo jen díky kvalitním geodetickým podkladům, ale také díky rozšíření softwarových možností Civilu 3D.
Vývoj vlastních nadstaveb byl klíčový k tomu, aby bylo možné:
• pracovat s rozsáhlými reálnými daty,
• modelovat stovky objektů,
• doplnit datový standard podle požadavků stavby,
• a vytvořit skutečně přesný a použitelný informační model.
Tento postup umožnil úspěšné zvládnutí modelování jednoho z největších infrastrukturních projektů v Česku.
