Jak připravit dopravní infrastrukturu na klima, které se mění?
Klimatická studie pro záměr Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN posuzuje projekt z obou těchto pohledů.
Studie vznikla jako součást dokumentace EIA a zabývá se dvěma základními oblastmi – zmírňováním změny klimatu (mitigací) a přizpůsobením se změně klimatu (adaptací). Hodnotí tedy emise skleníkových plynů spojené se záměrem a zároveň prověřuje, jak je projekt připraven na klimatické podmínky, kterým může být v budoucnu vystaven.
Méně nákladní dopravy na silnicích, méně emisí
Jednou z důležitých částí studie je posouzení emisí skleníkových plynů. Hodnoceny byly různé scénáře rozdělení přepravovaného zboží mezi vodní, silniční a železniční dopravu.
Výsledky ukazují, že realizace Plavebního stupně Děčín a následné využití Labe pro přepravu zboží má z hlediska produkce skleníkových plynů pozitivní vliv. Konkrétní přínos přitom závisí na tom, jak velká část přepravních výkonů se přesune ze silniční na vodní dopravu.
Samotný posuzovaný záměr během svého provozu prakticky žádné skleníkové plyny negeneruje. Zdrojem emisí je především doprava, která infrastrukturu využívá. Právě změna poměru mezi jednotlivými druhy dopravy proto hraje ve výsledném hodnocení významnou roli.
Klima ale ovlivňuje dopravu i z druhé strany
Klimatická studie se proto nezabývá pouze tím, jak projekt ovlivní klima. Prověřuje také odolnost samotné infrastruktury vůči změně klimatu.
Do analýzy vstoupilo pět hlavních klimatických rizik:
- povodně a přívalové povodně,
- vydatné srážky,
- extrémně vysoké teploty a sucho,
- extrémní vítr,
- sesuvy půdy.
U každého z nich byla posuzována citlivost projektu i jeho expozice v současných a předpokládaných budoucích klimatických podmínkách.
Nejvýznamnějším tématem jsou povodně
Jako nejvýznamnější klimatické riziko se v hodnocení ukázaly povodně a přívalové povodně. Jejich dopad je důležitý zejména kvůli možným změnám morfologie koryta toku, které mohou ovlivnit podmínky pro lodní dopravu.
Studie pracuje se dvěma variantami řešení. U varianty 1b bylo po podrobné analýze výsledné riziko povodní a přívalových povodní vyhodnoceno jako nízké, a nebylo proto nutné navrhovat další adaptační opatření.
U varianty 2e bylo stejné riziko vyhodnoceno jako střední. V tomto případě studie počítá s doplněním dalších adaptačních opatření nad rámec současně navrženého technického řešení.
Mezi navrhovaná opatření patří například přírodě blízká opatření v krajině, protierozní opatření, úpravy mostů a propustků, technické stabilizace nebo management sedimentů.
Infrastruktura připravená i na budoucí podmínky
Klimatická studie tak přináší dva pohledy na jeden dopravní projekt. Na jedné straně hodnotí jeho potenciál z hlediska snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím přesunu části nákladní přepravy na vodní dopravu. Na straně druhé prověřuje, zda bude infrastruktura schopná fungovat i v podmínkách měnícího se klimatu.
Dopravní infrastruktura vzniká s výhledem na desítky let. Vedle jejích technických parametrů je proto důležité zohlednit také podmínky, ve kterých bude během své životnosti fungovat.
